ECHOOO

Unikátní uhelná lebka má být na Technické univerzitě Bergakademie ve Freibergu vystavena dosud a je bezesporu nejkurióznějším exponátem. „V katalogu báňské akademie má lebka inventární číslo 1. Ve vysvětlení se praví, že byla obklopena uhlím a nalezena pravděpodobně v Čechách," uvádí současný český záhadolog Petr Vokáč. Jejím původním majitelem měl být právě lékárník Löschner, který ji prý vlastnil od roku 1813. Měl ji údajně získat v jednom z uhelných dolů na české straně Krušných hor, když zde zastával místo báňského inženýra u hraběte z rodu Thunů. Není však známo, kde přesně byla nalezena, a její původ je obestřen tajemstvím. Lékárník Löschner totiž nezanechal o záhadné lebce ani jedinou zprávu. Proto je záhy podrobena odborným expertízám, které mají odpovědět na otázku, jestli jde o padělek, či dílo přírody. Nejprve je analyzována experty muzea Zwinger v Drážďanech, kteří ji považují za dokonalý falzifikát. „Další analýza se konala v roce 1988 v Jeně (univerzitní město asi 140 km západně od Drážďan). Biologové nezjistili jednoznačně, že se jedná o falzifikát, a také nepotvrdili její přirozený původ. Co však bylo zjištěno, že uhlí obsahuje přesně takové procento jiných příměsí, jako obsahuje hnědé uhlí na severu Čech," popisuje Vokáč. Co je tedy tato záhadná lebka vlastně zač?

V průběhu následujících desetiletí jsou prováděny další odborné expertízy, které však spíše než odpovědi přinášejí nové otázky. „Pozůstatek našeho předka, starý 30 až 50 milionů let, se opravdu vymyká i té nejbujnější představivosti, na druhou stranu se zatím nepodařilo prokázat, že jde o umělý výtvor. To, že se v lebce nenašly žádné kosti, nemusí vůbec nic znamenat, ty často chybí i ve fosíliích ryb a ještěrů," tvrdí český záhadolog PhDr. Jiří Bílek (*1948). Může snad být tato lebka důkazem, že naši prapředci žili již v dobách dinosaurů? Či je skutečně padělkem a její tvůrce odvedl tak dokonalou práci, že zamotal hlavy i moderním vědcům? Někdy se totiž v souvislosti s uhelnou lebkou ozývá verze, že ji kdysi zhotovil z rozemletého uhlí a pryskyřice jakýsi lékárník v severočeském Duchcově a prodal ji svému kolegovi z Freibergu. To však do jisté míry popírá výsledek počítačové tomografie — ta má totiž odhalit, že struktura lebky je až nápadně podobná letokruhům a je prý složena z úzkých pravidelných vrstviček. Je snad možné, že si neznámý padělatel před 200 lety dává tu práci, nanáší stovky vrstev z prachu hnědého uhlí a slepuje je horkou pryskyřicí? Nebo lebka vznikla úplně jinak? Podaří se někdy vědě její záhadu odhalit? 

Lebka z Freibergu není jediným unikátním nálezem, který byl v dolech objeven. Údiv vzbuzuje i podivný ocelový ingot z hlubinného dolu u Johannesburgu v Jihoafrické republice, na nějž upozorňuje český záhadolog Arnošt Vašíček (*l 953). Kovový ingot o rozměrech 40x60x15 cm, nalezený 1. června 1999, připomíná pamětní desku a byl údajně při dolování vytažen přímo z uhelně stěny. Má být vyroben z velmi tvrdé a pružné oceli, kterou prý současnými postupy NELZE vyrobit! Pozoruhodné je však i to, co je na desce vyryto. Na jedné straně má totiž být nápis v neznámém písmu a na druhé straně se prý objevuje nákres technických přístrojů, určených zřejmě k lékařským účelům. Může být tato deska vtipem potměšilého šprýmaře? Nebo odhaluje dosud neznámou minulost lidstva?