V dubnu 1837 se Lincoln stěhuje do Springfieldu (stát Illinois), kde začíná svoji právnickou praxi. „Abe nikdy příliš nestudoval právo a také jsem ho nikdy neviděl, že by si pročítal zákoník, pokud to nebylo těsně před nějakým určitým případem," uvádí o něm americký právník William H. Herndon (1818-1891). Přesto Lincoln coby samouk brzy strčí do kapsy i ostřílené advokáty. Zvláště jeho „závěrečné řeči byly vždy brilantními ukázkami jeho bystré mysli, vysokého smyslu pro logiku," míní Brož.
Lincoln konečně v roce 1839 potkává svou vyvolenou — Mary Toddovou (1818-1882). Drobná, „pouhých" 164 centimetrů vysoká žena z vyšší společnosti o něm nejdříve prohlašuje, že je to „chudý pan nikdo". Už v roce 1840 se s ním však zasnoubí. Jenže nevěsta začíná o svatbě pochybovat a její zmatek citlivého Lincolna tak rozhodí, že k oltáři ani nedorazí. Svatba se nakonec uskuteční až 4. listopadu 1842.
Trnitá cesta do Bílého domu
Už v roce 1834 získává Lincoln místo v zákonodárném sboru státu Illinois, čímž odstartuje jeho politická kariéra. Největší ohlas mu však vynášejí debatní souboje o místo v senátu, které v roce 1858 svádí v osmi městech státu Illinois se svým oponentem, o polovinu menším americkým politikem Stephenem A. Douglasem (1813-1861). O dva roky později je zvolen kandidátem na prezidenta a 4. března 1861 skládá v hlavním městě Washingtonu za přítomnosti 25.000 diváků prezidentskou přísahu.
„S Lincolnem přichází něco horšího než nízkost, darebáctví, hrubost a mravní špína," komentují jeho zvolení noviny na jihu Spojených států. Právě tady si Lincoln nadělá hodně nepřátel svým postojem ke zrušení otroctví. V Bílém domě se ještě ani neohřeje, a už musí čelit katastrofě v podobě občanské války (1861-1865).
Drama v divadle
Ozbrojený konflikt končí 9. dubna 1865 kapitulací Jihu. Lincoln se však z vítězství neraduje dlouho. 14. dubna 1865 po něm ve Fordově divadle ve Washingtonu vystřelí americký herec a zastánce Jihu John Wilkes Booth (1838-1865). Prezident na následky zranění hlavy umírá.
Byla to zbytečná smrt
Současný americký neurochirurg Richard A. R. Fraser však tvrdí, že Lincolnovu smrt způsobili lékaři. Jeden mu totiž do střelné rány nejdřív strká prst, druhý tam později štourá sondou. Obojí podle Frasera prezidentův stav jen zhoršilo. „Střelu nebylo vůbec třeba vytahovat. Dnes by se kulka, pokud by se nedala snadno odstranit, nechala být," uvádí lékař a svůj názor opírá o případy vojáků právě z občanské války, kteří po zranění žili i s kulkou v hlavě.
Viděli jste Abea?
Lincoln už několik dni před atentátem prý tušil, že má smrt nablízku. Jednou v noci se mu zdál sen, jak bloumal chodbami Bílého domu a ve Východním pokoji (v 1. patře) narazil na skupinku lidí a vojáků, obklopujících zakryté mrtvé tělo. Zeptal se, kdo umřel, a kdosi mu odpověděl, že prezidenta zavraždil atentátník. Řada lidí, mezi nimiž nechybí ani americký prezident Franklin Delano Roosevelt (1882-1945) nebo britský premiér Winston Churchill (1874-1965), posléze tvrdí, že ve Východním pokoji spatřili ducha Abrahama Lincolna.
Zdroj: History revue, 4/2010