Neděle, 14.08.2011
Dějiny židovského národa (Paul Johnson) - Shema, Yisrael!
Velmi poutavá a čtivá publikace. Jedná se o publicistický pohled na dějiny a kulturu židovského národa, jehož osudy jsou spojeny s vyvolením a zatracením. Národa, který neměl svou zem, byl pořád štvancem a odolával neustálému pronásledování, jež vyvrcholilo v tragédii holocaustu. Židé patřili též mezi významné představitele západní vědy a uměleckého světa, jejich připomínka je tak náhledem do svědomí Evropy. Knihu jsem četl doslova jedním dechem. Uvádím alespoň několik myšlenek autora z úvodu ke knize.
Úvod
Proč jsem napsal dějiny Židů? Ze čtyř důvodů. Prvním je pouhá zvědavost. Když jsem pracoval na Dějinách křesťanství, poprvé v životě jsem si uvědomil, za kolik věcí vděčí křesťanství judaismu. Předtím jsem byl neustále veden k přesvědčení, že Nový zákon nahradil Starý zákon. On ho ale nenahradil. Křesťanství spíš dalo starověké formě monoteismu novou interpretaci. Postupně se rozvinulo do odlišného náboženství, ale po svém předchůdci převzalo většinu morální a dogmatické teologie, liturgie, institucí i základních pojmů. Proto jsem se rozhodl napsat o národu, který stál u zrodu mé víry, prozkoumat jeho dějiny od počátku až po současnost a učinit si sám pro sebe jasno o jeho roli a významu. Svět měl tendenci považovat Židy za rasu, která si sama vládla ve starověku, zaznamenala své dějiny v Bibli, a pak na mnoho století zmizela ze světa; znovu se nakonec objevila jen proto, aby ji povraždili nacisté, a úplně nejnověji vytvořila svůj vlastní stát, kontroverzní a stále obležený. To všechno byly ale pouze přechodné epizody. Chtěl jsem je spojit dohromady, nalézt chybějící úseky a prostudovat je, zařadit je do celku a tomu celku porozumět.
Druhým důvodem k napsání knihy bylo nesmírné rozpětí židovských dějin. Od doby Abrahamovy až do současnosti uplynula téměř čtyři tisíciletí. To jsou více než tři čtvrtiny celých dějin civilizovaného lidstva. Jako historik důvěřuji tomu, co má dlouhou kontinuitu a mám požitek, když jdu po stopách něčeho takového. Židé si vytvořili odlišnou a specifickou identitu dříve než kterýkoli z ostatních dochovaných národů. A tuto identitu si udrželi až do dnešní doby uprostřed strašlivých protivenství. Odkud se v nich vzala tato neobyčejná odolnost? V čem konkrétně byla síla univerzální ideje, která Židy odlišila a přitom jim zachovala soudržnost? Spočívá její trvající moc v základní neměnnosti, ve schopnosti přizpůsobit se, či v obojím? Takové otázky člověk těžko pouští z hlavy.
Třetím důvodem bylo to, že židovské dějiny pokrývají nejen rozsáhlá časová údobí, ale odehrávají se také v obrovském prostoru. Židé pronikli do mnoha společností a do všech otiskli svou pečeť. Napsat dějiny Židů je téměř jako napsat dějiny světa s tím rozdílem, že se díváte pod velmi neobvyklým úhlem. Jde o světové dějiny viděné očima vzdělané a inteligentní oběti. Takže z úsilí pochopit dějiny tak, jak se jevily Židům, se stává poučná lekce. Dietrich Bonhoeffer zjistil, že stejný účinek na něho mělo nacistické vězení. „Naučili jsme se," napsal v roce 1942, „sledovat velké události světových dějin zespodu, z perspektivy těch, kteří jsou vyloučeni, kteří jsou v podezření, se kterými se špatně zachází, kteří jsou bezmocní, utlačovaní a opovrhovaní, zkrátka z perspektivy těch, kteří trpí." Byla to pro něj, jak prohlásil, „nesmírně cenná zkušenost". Historik nachází podobný klad v tom, když vypoví příběh Židů: obohacuje dějiny o novou dimenzi, neboť vypovídá o lidech odstrkovaných a druhořadých.
A konečně mi tato kniha dala příležitost, abych v rámci studia zahrnujícího 4000 let znovu posoudil tu nejúpornější ze všech lidských otázek: kvůli čemu jsme na zemi? Jsou dějiny pouhou sérií událostí, jejichž výsledná suma postrádá smysl? Což neexistuje základní morální rozdíl mezi dějinami lidské rasy a třeba dějinami mravenců? Nebo existuje plán Prozřetelnosti, jehož jsme, byť jakkoli nepatrně, prostředníky? Žádný národ netrval nikdy s větší neochvějností než Židé na tom, že dějiny mají účel a lidstvo osud. Už na samém počátku své kolektivní existence věřili tomu, že rozpoznali božské schéma pro lidskou rasu, v němž jejich vlastní společnost měla působit jako lodivod. Propracovali svou úlohu do nesmírných podrobností. Neochvějně se jí drželi s heroickou vytrvalostí tváří v tvář strašnému utrpení. Mnoho z nich jí věří až dosud. Jiní ji proměnili do prométheovské snahy pozvednout postavení lidí čistě lidskými prostředky. Židovská vize se stala vzorem pro mnoho podobných velkolepých projektů pro lidstvo, vzniklých jak z božské inspirace, tak vytvořených člověkem. Židé proto stojí v samém středu věčného úsilí dát lidskému životu vznešený záměr. Svědčí jejich vlastní dějiny o tom, že takové pokusy stojí za to? Nebo odhalují jejich nevyhnutelnou marnost? Doufám, že tato kniha, která je výsledkem mého vlastního pátrání, pomůže čtenářům, aby si na tyto otázky odpověděli sami.
Paul Bede Johnson (* 2. listopadu 1928 v Manchesteru v Anglii) je britský římskokatolický historik, novinář a autor řady populárních historických syntéz. Své vzdělání získal na Stonyhurst College a Magdalen College v Oxfordu. Známým se Johnson stal díky svému žurnalistické tvorbě 50. letech, později editoval The New Statesman Magazine. Jakožto plodný autor napsal více jak 40 knížek a přispíval do řady periodik. Zatímco se na začátku své kariéry ztotožňoval spíše s levicí, nyní je prominentním konzervativním historikem.
Johnsonovy publikace, které vyšly česky:
- Civilizace starého Egypta (Academia 2005)
- Dějiny 20. století (Rozmluvy 1991)
- Dějiny amerického národa (Academia 2000)
- Dějiny anglického národa (Rozmluvy)
- Dějiny civilizací Svaté země (Barrister & Principal 2003)
- Dějiny křesťanství (CDK 1999)
- Dějiny renesance (Barrister & Principal 2004)
- Dějiny umění (Academia 2006)
- Dějiny židovského národa (Rozmluvy 1995)
- Hledání Boha, osobní pouť (Panevropa 1997)
- Intelektuálové (Návrat domů 2002)
- Napoleon (Barrister & Principal 2003)
- Nepřátelé společnosti (Rozmluvy 1999)
- Zrození moderní doby (Academia 1998)
Ohodnoťte příspěvek 0 0
Přidat.eu
Přidat RSS
Fotogalerie
14. srpna 2011, 19:16Komentáře
Přidání komentáře...